Jdi na obsah Jdi na menu
 


Těžké opevnění

  Dle účelu použití a výzbroje můžeme objekty těžkého opevnění dělit na pěchotní a dělostřelecké sruby, dělostřelecké výsuvné otočné věže, minometné otočné věže, vchodové objekty a dělostřelecké pozorovatelny. Dle směru palby se objekty dělily na jednostranné a oboustranné. Většina objektů má dvě patra. Objekty napojené na podzemní systém sálů a chodeb nazýváme tvrzové, ostatní samostatné, nebo též izolované atd. Tvrzové objekty mají většinou východ do volného terénu minimálních rozměrů umístěný v ochranném příkopu, nebo ho nemají vůbec, dále neměly agregáty na výrobu elektrického proudu, protože proud odebíraly z agregátů umístěných v podzemí atd. Ve svazích mohly být objekty TO budovány jako příčně, nebo podélně lomené pro přizpůsobení se terénu. Těžké opevnění mělo být schopné dlouhodobější obrany v řádů dní.

dsc_0224.jpg  

Oboustranný, dvoukřídlý, pěchotní srub R-S89, 2. třída odolnosti
  

  TO bylo stavěno v 6 stupních odolností (síle stěn a stropních pancířů), kdy 1.-2. „Arabský“ stupeň byl používán u objektů na méně ohrožených místech a v hustých lesích, proto tyto objekty mají slabší stěny, maximálně dva pancéřové zvony, jedny ocelové silnostěnné dveře, průlez do spodního patra místo schodiště a většinou jsou vyzbrojeny jen kulomety. Naproti tomu „římské“ stupně byly stavěny na hlavních směrech nepřátelského útoku, kdy objekty II. stupně byly stavěny nejčastěji. Na nejohroženějších úsecích obrany a v sousedství tvrzí byl stavěn III. stupeň, a ve IV. stupni byly stavěny výhradně tvrze, které odolávaly 1000 kg dělostřeleckým granátům a leteckým pumám. Pro snížení účinku dopadajících dělostřeleckých granátů jsou obvodové stěny bez střílen, vchodu a vývodů vzduchotechniky obloženy kamenou rovnaninou. Na nejohroženější čelní stěně směrem k nepříteli dosahuje tloušťka kamené rovnaniny 3, nebo 4 metry podle odolnosti objektu. Střílny umístěné pod „betonem“ a vchod jsou proti strmě dopadajícím dělostřeleckým a minometným střelám a leteckým bombám chráněny prodlouženou stropnicí – krákorcem. Před střílnami hlavních zbraní pod „betonem“ jsou umístěné ochranné příkopy sloužící k pojímání vržené zeminy při těžkém ostřelování a bombardování, zabraňovaly tím zasypání střílen. Dalším účelem příkopů bylo znemožnit přístup nepřítelským ženistům ke střílnám a pojímat vystřelené nábojnice hlavních zbraní (4cm pevnostní (protitankový) kanon vzor 36, těžký kulomet vzor 37).
 

Samostatné pěchotní sruby

  Základním a nejrozšířenějším prvkem těžkého opevnění je v souvislé linii stavěný samostatný pěchotní srub, který svými bočními palbami hlavních zbraní působyl do palebné přehrady před překážky, čímž zároveň poskytoval ochranu svému sousednímu srubu na jedné, případně na obou stranách. Čelní stěna objektu směrem k nepřiteli je ve většině případů z důvodu odolnosti bez střílen, a opatřena kamenou rovnaninou a zemním náspem. Hlavní zbraně srubu byly nejčastěji ukryté za ochrannými křídly ve střílnách pod „betonem“ (v kasematách), méně častěji ve střílnách pod „pancířem“ – kopulích na střeše objektu. Jako hlavní zbraně byly použity težké kulomety vz.37 v různých kombinacích (solo/dvojče). V místech s předpokládaným útokem tanků a obrněných vozidel a k zesílení palebné přehrady proti živé síle nepřítele byly použity 4cm pevnostní (protitankové) kanony vz.36 spřažené s těžkými kulomety vz.37 (pouze pod „betonem“), případně s dalšími těžkými kulomety vz.37 v provedení solo/dvojče. Kruhovou obranu zajišťovaly lehké kulomety vz.26 (pomocné zbraně) umístěné ve střílnách pod „betonem“ a pod „pancířem“- zvonech na střeše objektu. U kanonu a těžkých kulometů bylo zaměřování jednak nepřímé, kdy pozorovatel ve zvonu odečítal pomocí periskopu souřadnice cílů a ty pak hlásil telefonem obsluze zbraní. Přímé zaměřování se uskutečňovalo pomocí dalekohledu, po jeho zničení pomocí mířidel. Lehké kulomety se zaměřovaly vlastními mířidly.  Ze zvonů mohly být vedeny palby do palebné přehrady, nebo čelní palby při přímém ohrožení objektu. V místech s možností dalekých paleb byly do zvonů umísťovány těžké kulomety vz.37. Zvony prvotně sloužily k pozorování a řízení paleb hlavních zbraní srubu (nebo pomocně i tvrzového dělostřelectva). Na zvlášť pro pozorování vhodných místech, byly pěchotní sruby vybavovány speciálními dělostřeleckými pozorovacími zvony, které byly vyhrazeny pro potřeby řízení střelby tvrzového dělostřelectva, méně častěji pro polní dělostřelectvo umístěné za pevnostní lini. Vyžadovala-li to povaha terénu byla v ochranném příkopu střílna pro kasematní 9cm minomet vz.38, který měl postřelovat hluchá místa v palebné přehradě. Pro ochranu nepostřelovatelných prostor v nejblížším okolí je srub vybaven granátovými skluzy pro spouštění ručních granátů. Pěchotní sruby jsou většinou dvojpodlažní. V horním bojové patře se nacházejí střelecké místnosti s hlavními zbraněmi, vstupy do pancéřových zvonů a kopulí, sklady s pohotovostní zásobou munice, stanoviště velitele objektu a spojaře, v dolním týlovém patře se nachází ubytovací prostory osádky, sklady munice, sklad pohoných hmot a sklad proviantu, filtrovna s protidýmovými a protiplynovými filtry, agregát na výrobu elektrického proudu, stanoviště zemní telegrafie, záchody, umývárna a zdroj pitné vody. Osádku pěchotního srubu tvořilo průměrně 25 mužů. Pro boj v obklíčení byl srub vybaven zásobami PHM a potravin na 14 dní. Každý objekt obklopovala ve tvaru elipsy obvodová protipěchotní překážka, jednotlivé obvodové překážky byly mezi sebou v linii spojeny lomenou intervalovou překážkou. Pokud vedla linie prostorem s možným útokem tanků a obrněných vozidel byla intervalová a část obvodové překážky před objektem směrem k nepříteli kombinována s protitankovou překážkou.

dsc_0146.jpg

                                  Oboustranný, dvoukřídlý, pěchotní srub N-S82, II. třída odolnosti

Dělostřelecké tvrze

  Tvrz je skupina objektů vzájemně napojených na systém podzemních chodeb a sálů. Tvrze měly být pilířem pevnostní obrany, proto byly stavěny na vyvýšených místech, odkud byl dobrý rozhled a odkud svými dělostřeleckými zbraněmi mohly vést palby.

  Tvrzové pěchotní sruby  v pevnostní linii navazovaly na samostatné pěchotní sruby, od kterých se lišily některými konstrukčními odlišnostmi. Za jejich linií v týlu byly stavěny ostatní tvrzové objekty.

dsc_0230.jpg

Oboustranný, jednokřídlý, pěchotní srub R-H-S76, IV. třída odolnosti

  Tvrzové dělostřelecké sruby patří k největším objektům stálého opevnění a jsou vždy jednostranné. Ve třech mohutných střílnách pod betonem měly být umístěné rychlopalné pevnostní houfnice vz.38 ráže 10 cm s dostřelem 11950 m. Jejich úkolem byla boční palba na pevnostní linii, do předpolí a nástupových prostorů nepřítele. Před nepřátelským pozorováním a ostřelováním byly dělostřelecké sruby vždy budovány na odvrácených svazích. Obranu okolí srubu zajišťovaly ve stropu umístěné dva zvony pro lehké kulomety vzor 26. Jeden, nebo dva stejné kulomety ve střílnách pod betonem zajišťovaly obranu střílen houfnic / týlových prostor. Ke krytí nepostřelovaných prostor jsou do ochranného příkopu vyvedeny čtyři granátové skluzy. V horním patře děl. srubu byly umístěny houfnice a kulomet na postřelování ochranného příkopu a vstupy do pancéřových zvonů. V dolním patře byly kobky na vystřílené nábojnice z houfnic, filtrovna, WC, pohotovostní ubikace a kancelář velitele. Osádku objektu tvořilo 86 mužů.

dsc_0191.jpg

                                             Dělostřelecký srub R-H-S79, IV. třída odolnosti

  Tvrzové dělostřelecké a výsuvné věže byly stavěny na dominantních výšinách, kde mohly využívat kruhového odměru dvojice rychlopalných pevnostních houfnic vz.38. Jejich hlavním úkolem byly čelní palby do předpolí do nástupních prostor nepřítele a k protibaterijní palbě na nepřátelské dělostřelectvo. Věž mohla svými palbami zesilovala hlavní, nebo vytvářela vedlejší palebnou přehradu. V případě nutnosti vedla věž palby do blízkého okolí, nebo na nepřátelské tanky. Objekty dělové věže mohly být vybaveny až 2 pancéřovými zvony. Osádku objektu tvořilo přibližně 60 mužů.          

dsc_0194..jpg

                                  Objekt dělostřelecké věže R-H-S78, IV. třída odolnosti (bez věže)

   Tvrzové minometné otočné věže nebyly v září 1938 nikde postaveny. Hlavní výzbrojí mělo být dvojče minometů ráže 12 cm využívající kruhového odměru. Hlavním úkolem objektů bylo postřelování hluchých míst před a v pevnostní linii, dále se pak mohly zapojit do obrany sousedních objektů tříštivými granáty. Objekty byly projektovány jako dvoupodlažní a osádku mělo tvořit 43 mužů.

  Vchodové objekty sloužily k zásobování tvrzí střelivem, proviantem a jako hlavní vchod pro její osádku. Vždy byly budovány na odvrácených svazích, kde bylo zajištěno jejich ukrytí před pozorováním a přímým ostřelováním. Pro postřelování příjezdové komunikace a týlu byly zpravidla vyzbrojeny po jednom lehkém a těžkém kulometu vz.26 a vz.37 ve střílnách pod betonem. Kruhovou obranu zajišťovaly kulomety vz.26 ve 2 pancéřových zvonech na střeše objektu. V případě, že byla tvrz postavena pro tanky vhodném terénu, stávala výzbroj ve střílnách pod betonem z protitankových kanonů vz.36 spražených s TK vz.37. Ty se také mohly zapojit do obrany týlových prostor tvrze, případně palbou chránit jiný objekt TO.

_k-s22a_0001.jpg

                               Vchodový objekt K-Ba-S22a, IV. třída odolnosti (bez zvonů na střeše)

  Tam kde pozorování ze speciálních pozorovacích zvonů umístěných na samostatných a tvrzových pěchotních srubech nestačilo, byly budovány dělostřelecké pozorovatelny. Pokud byly tyto objekty v prostoru tvrzí, tak byly napojeny na její podzemí a nazýváme je tvrzovými. Ve většině případech se tyto pozorovatelny budovaly jako samostatný objekt poblíž tvrze za hlavním obranným postavením ve III. stupni odolnosti. Dělostřelecké pozorovatelny byly stavěny dvou, nebo třípatrové podle terénu ve kterém byly umístěny. V dolním patře byla umístěná strojovna s filtrovnou, sklad PHM, radiostanice, ubikace posádky, studna a sociální zažízení. V horním patře byl vchod do objektu, ubikace velitele, telefonní ústředna, kancelář počtáře dělostřelectva, ubikace posádky a vchody do dělostřeleckého pozorovacího zvonu a zvonu pro lehký kulomet pro obranu blízkého okolí. Obranu okolí a vchodu obstarával další lehký kulomet ve střílně pod betonem.

dsc_0035.jpg

                                Samostatná dělostřelecká pozorovatelna K-S12b, III. třída odolnosti

    Pěchotní sruby byly v září 1938 nejdokončenějším prvkem těžkého opevnění. Tam, kde byly osazeny stropní pancéřové prvky, dokončena fitroventilace a namontovány protitankové kanony vz.36, těžké a lehké kulomety vz.37 a 26, mohly sruby vést účinnou obranu. Z časových důvodů se pouze nepodařilo dodat kasematní 9cm minomety vz.38, kterým měly být vyzbrojeny některé sruby. Do budoucna se počítalo se zvonovým 5cm minometem pro vykrývání nejbližších okolních nepostřelovatelných prostor. Ze stropních pancéřových prvků se pouze nepodařila dokončit kulometná otočná věž OR, která měla být použita na některých samostatných a tvrzových pěchotních srubech.

  Triskní situace panovala u tvrzí, protože byly ve fázi výstavby, nebo se dokončovalo vnitřní zařízení. Tvrze měly být pilířem obrany těžkého opevnění a zbraně jejich dělostřeleckých objektů měly vést aktivní palby do předpolí, nebo zesilovat palby samostatných pěchotních srubů v linii. Bohužel 10cm pevnostní houfnice vz.38, které se měly stát výzbrojí dělostřeleckých srubů a dělostřeleckých otočných a výsuvných věží byly stále ve výrobě. Rovněž vlastní pancéřové věže objektů dělostřeleckých otočných a výsuvných věží byly rozpracovány ve výrobě.  Situace se řešila umístěním tří 7,5cm horských kanonu vz.15 pod dřevěné přístřešky před dělostřeleckým srubem, nebo na vhodném místě jinde v prostoru tvrze. Toto řešení bylo slabou náhradou za chybějící houfnice. Hlavní obranné postavení dále podporovalo v týlu umístěné polní dělostřelectvo, ale většinou v malém počtu. Minomentné otočné věže byly stále ve fázi projektu. Velkou nevýhodou většiny pevnostní linie TO byla nedokončená, stálá zemní kabelová telefonní síť, která by zaručovala spolehlivé řízení paleb.

dsc_0136.jpg 

Oboustranný, dvoukřídlý, pěchotní srub R-S74, III. třída odolnosti

   Spekulativně v podmínkách roku 1938, kdy německá armáda ještě "na ostro" nedobývala opevnění, měla respekt z dokončených úseků opevnění, a to zvláště těžkého (TO),  budované úseky opevnění a obrany byly rozsáhlé a tvrze byly stále rozestavěné a nebojeschopné, se jeví jako zbytečná stavba tvrzí s rozsáhlými podzemními prostory. Možná by stačilo na výstavbu časově a finančně náročné tvrze nahradit izolovanými objekty, tzn. jako  izolované postavit nejméně nepřátelskou palbou ohrožené dělostřelecké sruby (bez vzájemného propojení podzemními chodbami se sály, i když pravděpodobně za cenu obtížnějšího zásobování municí za boje, evakuaci raněných, ústupu osádky z dobývaného objektu atd.), nebo izolované postavit všechny objekty, tj. z dělostřeleckých objektů stavět jen děl. sruby, případně dělostřelecké a minometné věže nahradit dělostřeleckými sruby a minomety v kasematách (stavět i objekty pro čelní palby, i když bez možnosti přímých čelních paleb děl. věží na tanky atd. - škoda jen, že nebyly dříve k dispozici 10cm pevnostní houfnice vz.38, které by se alespoň mohly osadit na rozdíl od dělostřeleckých věží do technologicky jednodušších dělostřeleckých srubů.). Některé objekty tvrzí by mohly být budovány, třeba jen ve III. třídě odolnosti. Čas a stavební kapacity mohly být využity k dobudováním nedokončených úseků opevnění a finance k vyzbrojení manévrovací armády.

   Pravděpodobně jen malá část (nebo i žádné) z mnoha budovaných úseků TO  by se zapojila do obrany a protože budované úseky byly rozsáhlé, TO mělo být stavěno co nejúčelněji. V roce 1938 dobudované  úseky TO - pěchotních srubů splnilo svůj účel odstrašením útočníka.  Ale na druhou stranu v té době nikdo nemohl tušit, že k vojenskému střetu mezi Československem a nacistickým Německem dojde podstatně dříve než bylo očekáváno.

dsc_0255.jpg

                                              Dělostřelecký srub N-D-S75, IV. třída odolnosti
 


 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA