Polní opevnění
V roce 1938 se na celém území urychleně buduje polní opevnění. Při květnové a zářiové mobilizaci vyztužuje armáda polním opevněním obranné linie. Polní opevnění tak vhodně zesiluje lehké, někdy i těžké opevnění, nebo doplňuje obrannou linii tam, kde není postaveno žádné stálé opevnění. Polní opevnění je i budováno ve vnitrozemí na ústupových příčkách.
Okop pro těžký kulomet
Polní opevnění je souhrný název na zlepšení přirozených vlastností terenů pro boj. Jeho nejzákladnější části jsou okopy, které slouží pro pozorování, nebo pro střelbu. Budovaly se, když nepřátelská činnost a nedostatek času nedovolovaly budovat souvislé zákopy. Rozeznáváme tak okopy pro střelbu z pušky, pro granátníky, okopy pro lehký, težký kulomet, minomet a dělo. Nejednodušším okopem je okop pro ležícího střelce z pušky (hl. 40 cm), jeho prohlobením vzniká okop pro klečícího střelce (hl.60 cm), dalším prohlobením pro stojícího střelce (hl.110 cm). Každý okop se zpravidla skládá z jámy, předního a zadní násypu. Přední násyp slouží k ochraně střelce proti čelní palbě. Zadní násyp chrání střelce před střepinami granátů vybouchlých za okopem, a proti střelám z vlastních pušek a kulometů z větší vzdálenostni od zadu.
Okop pro těžký kulomet
Zákopy jsou průběžné kryty (příkopy), sloužící k průchodu a spojení (spojovací), nebo jsou upraveny pro střelbu z pěchotních zbraní (střelecké).I ze spojovacích zákopů může být vedena palba, pro tento účel se v něm zřídí střelecké výstupky. Střelecké zákopy vzniknou spojením střeleckých okopů, nebo se budou rovnou jako střelecké. V dotyku s nepřítelem se nejprve hloubí zákop průlezný (hloubka 60 cm), prohloubením na 110 cm vzniká zákop průchodný a dalším prohloubením na 140 cm – zákop normální. Obvyklá výška ochranného násypu je 30 cm. Trasa zákopu by měla být pro účinku nepřátelských zbraní budována lomená, nebo vlnitá s rovnými úseky dlouhými max. 10-15 m.
Střelecký zákop